Komentář byl nabídnut v rámci vyváženosti veřejné debaty serveru info.cz – „Babišova vláda může udělat něco pozitivního: zbourat železniční most pod Vyšehradem„. Ze strany vedení redakce však zůstal zcela bez odezvy.
V posledních dnech se opět rozproudila debata o osudu železničního mostu pod Vyšehradem. Český národní komitét ICOMOS, odborný poradní orgán UNESCO pro ochranu kulturního dědictví, považuje za nezbytné připomenout skutečnosti, které by v této diskusi neměly být přehlíženy — ani tehdy, kdy se hovoří o „racionalitě“ a „zdravém rozumu“.
Železniční most pod Vyšehradem není jen historická stavba, o jejímž osudu lze vést volnou společenskou debatu. Je to nemovitá kulturní památka zapsaná v seznamu kulturních památek České republiky od roku 2004 jako součást souboru železničních mostů na trati Praha hlavní nádraží – Praha Smíchov. Vztahuje se na něj zákon o státní památkové péči, který vlastníkovi — tedy státu zastoupenému Správou železnic — ukládá jasné povinnosti: pečovat o památku, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před poškozením či zničením.
Zbourání mostu nebo jeho přesun by proto nebylo pouhým architektonickým či dopravním rozhodnutím. Bylo by to přímé porušení platného zákona. Žádná politická vůle, žádný ministerský pokyn ani žádná nátlaková kampaň tuto skutečnost nemění.
Závazky České republiky
Nad rámec národního práva je most nedílnou součástí Historického centra Prahy, zapsaného na Seznam světového dědictví UNESCO od roku 1992. Česká republika se tímto zápisem — o nějž sama aktivně usilovala — dobrovolně zavázala k dodržování Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví. Tento závazek není deklaratorní: jeho porušení může vést k zařazení pražské památky na Seznam světového dědictví v ohrožení, což by představovalo závažnou ránu mezinárodní reputaci země.
Odborná práce pokračuje
ČNK ICOMOS v únoru 2026 přijal roli oficiálního partnera pracovní skupiny pro obnovu Vyšehradského železničního mostu, ustavené generální ředitelkou Národního památkového ústavu Naďou Goryczkovou. Skupina sdružuje přední mezinárodní odborníky — statiky z prestižní ETH Zürich, specialisty na průmyslové dědictví, experty na obnovu železničních mostů ze švýcarských Rhétských drah, jejichž trať je rovněž zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO, i české akademiky z ČVUT a dalších institucí. Cílem skupiny je připravit technicky podložené požadavky na obnovu mostu, které vyváží veřejný zájem na rozvoji železniční dopravy s veřejným zájmem na ochraně kulturního dědictví. Nejde tedy o volbu mezi dopravní funkcí a památkovou ochranou — jde o hledání řešení, které splní obojí. Taková řešení existují a odborníci na nich pracují.
Má stát dodržovat zákony, nebo ne?
Svobodná a odpovědná média mají v demokratické společnosti nezastupitelnou roli. Součástí této role je také připomínat, že ve státě, který se hlásí k právnímu řádu, platí zákony pro všechny — včetně státu samotného. Komentáře, které spekulují o možném obcházení zákonných povinností nebo vítají politická rozhodnutí, jež by taková porušení umožnila, tuto roli nenaplňují. Naopak — přispívají k erozi respektu k právu a k oslabení institucí, které jsou zárukou ochrany veřejného zájmu. Otázka, zda bude Výtoňský most zachován, nebo zbořen, není otázkou vkusu, politické příslušnosti ani síly té které zájmové skupiny. Je to otázka dodržování zákona. A ta by měla být pro každého, kdo se hlásí k hodnotám právního státu, nepřekročitelnou hranicí.
Český národní komitét ICOMOS věří, že ministr dopravy Ivan Bednárik při svém rozhodování zohlední závazky České republiky vyplývající z platného práva i z mezinárodních smluv. Věříme také, že veřejná debata se bude nadále opírat o fakta, odborná stanoviska a respekt k právnímu řádu — nikoli o dojmy, zkratkovité soudy nebo účelové přepisování odborné historie tohoto případu. Most pod Vyšehradem je součástí identity Prahy a součástí světového kulturního dědictví. Zaslouží si péči, obnovu a budoucnost — ne spekulace o svém zániku.
Martin Horáček, prezident Českého národního komitétu ICOMOS
