Doyen české památkové péče, docent PhDr. Josef Štulc, oslavil 4. března 2024 své osmdesáté narozeniny. Narodil se v Praze, svá vysokoškolská studia zahájil na Stavební fakultě ČVUT (obor architektura), avšak po krátké době přešel na studium dějin umění na pražské Univerzitě Karlově, kde absolvoval v roce 1968. Po nástupu na pracoviště státní památkové péče v roce 1967 se angažoval v tehdy připravovaném novém výnosu chebské městské památkové rezervace.
V prvním měsíci nového roku 2024 oslaví paní architektka své velké a krásné životní jubileum. U dam se data neprozrazují, ale toto nadcházející je opravdu již úctyhodné a neuvěřitelné, neb paní Olga Anna se nemění a stále zůstává nejen šarmantní, ale především velmi činnou dámou, kterou uznává jak odborný svět, tak široké spektrum lidé v jejím okolí. Její rodina je široká, a tak je velmi vytížena a bývá obtížné najít termín společného setkání.
S Milanem Pavlíkem jsem se seznámil již v počátcích své dráhy památkáře v SÚPPOP (Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody) v polovině 70. let minulého století. Byl jsem tehdy, spolu se starším kolegou Jaroslavem Stöckelem a mladším Pavlem Jerie, pověřen sledovat obnovu zámku v Troji, kterou Milan, pracovník SÚRPMO (Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů), projektoval. Obdivoval jsem jeho dokonalé stavebně historické poznání památky a promyšlené, minimalizované modernizační intervence jeho návrhu. Balvanem na cestě k odsouhlasení Milanova brilantního projektu se stal tehdejší ředitel SÚPPOPu Vladimír Novotný.
Dne 8. srpna nečekaně zemřel ve věku 78 let Ing. arch. Aleš Krejčů, nejdéle aktivně sloužící památkář v Česku, emeritní mnohaletý ředitel Památkového ústavu v Českých Budějovicích. Patřil k osobnostem, které výrazně formovaly českou památkovou péči posledních desetiletí, jak z hlediska filozofie jejího přístupu ke kulturnímu dědictví, tak z hlediska optimalizace jejích organizačních struktur, ekonomiky a systému práce.
V úterý 2. listopadu 2021 zemřel náhle, v průběhu krátké hospitalizace, Ivo Hlobil, přední český historik umění a památkář, emeritní profesor Univerzity Palackého v Olomouci a vědecký pracovník Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky v Praze.
Ministerstvo pro místní rozvoj zvolilo při vypořádání připomínek ke kontroverznímu návrhu nového stavebního zákona mimořádně zákeřnou a netransparentní taktiku. Zasílá verze návrhu zákona, které se obsahově významně odlišují.
Návrhy obsahují úplně nové a odlišné právní instituty i celé pasáže, ty původní jsou pak podstatně měněny. Proto ČNK ICOMOS nesouhlasí s návrhem vypořádání připomínek.
„Požadujeme v souladu s Legislativními pravidly vlády opakovat mezirezortní připomínkové řízení, v němž bude k dispozici i důvodová zpráva shrnující hlavní změny oproti verzi zákona z listopadu 2019. Požadujeme řádné osobní projednání připomínek se všemi připomínkovými místy. Pochopitelně žádáme také o předložení materiálu do připomínkového řízení a nové vypořádání připomínek jako celku, nikoliv po kouscích a torzech, jako tomu bylo dosud,“ uvedl k připomínkám JUDr. Petr Svoboda, pověřený k zastoupení Českého národního komitétu ICOMOS v připomínkovém řízení.
Odvolal se při tom na článek 5, odstavec 12 ve spojení s článkem 8 Legislativních pravidel vlády.
Praha není jen světovou kulturní památkou, ale současně i nejkrásnějším městem na světě. Každým svým detailem svědčí o dramatických, kladných ci záporných osudech českého národa i státu. Tyto historické skutečnosti jsou v Praze v těsné vazbě s její architektonickou realitou. Pevné vzájemné propojení minulosti, přítomnosti a budoucnosti představuje jedinečný rys prostředí našeho hlavního města.
Ad 1. Současný stav centrální oblasti a zejména pražské městské památkové rezervace z hlediska základního zabezpečení pozitivního vývoje urbanistického i architektonického je neutěšený.
